Tak tedy stùj pøed vírou svou
Jsi otrok snù
Tak jen se smìj, jak smutnej je den
V koutì umírej
Umírej, umírej, umírej sám.
Jak prázdná díra v objetí
Jdeš dál
Rukou nesmìlou, nocí studenou
Jseš sám
Umírej, umírej, umírej sám.
Tápáš ve vìdomí, nevíš kam jít
Tak uteè dál
Od prahu z kamene a od hlav co ví
Jak shnít
Umírej, umírej, umírej sám
Umírej, umírej, umírej dál.